Kuriozity

Kuriozity

Jeskyni Biserujka

 

Několik kilometrů za Čižići přicházíme do malého místa Rudine, které ve své hloubce ukrývá jedno z největších přírodních bohatství ostrova Krku, jeskyni “Biserujka”.
Existence této jeskyně je známá již více než sto let, kdy její vnitřek (s tehdejším vchodem ve  tvaru propasti!) ukrýval a vzbuzoval zájem o neznámá tajemství a krásu jejích vápenatých ozdob. Od příběhu, že je v ní ukrytý poklad jednoho pašeráka až po první vstup zainteresovaných návštěvníků, byly postupně upravovány její průchody a lidé se stále svobodněji pohybovali.
S osvětlením jeskyně značně vzrostl zájem o existující bohatství podzemní galerie plné stalaktitů, stalagmitů a vápenatých sloupů. Se svojí délkou kolem 110 m a velikostí podzemního prostoru vnitřek jeskyně vskutku nadchne svou krásou a zajímavostí tvarů vzniklých usazováním. Teplota v jeskyni se pohybuje během celého roku od 10 do 13 stupňů Celsia, a občasné propouštění, kapání ze stropu nebo vlhkost v podzemí je pouze po obdobích deště. Upravenými a bezpečnými stezkami je průchod jeskyní dostupný pro všechny – od dětí až po starší osoby. Zajímavosti kulturních a přírodních hodnot ostrova Krku v této jeskyni získaly další cenný detail, který zapadá mezi ostatní zajímavosti a nabídky, a zajišťuje jak hostům ostrova Krku, tak i hostům crikvenické riviéry možnosti návštěv a prohlídek.
Léčivé Bláto

 

Soline, populárně zvané bláto se nachází na západní straně zátoky Klimno. Pláž je mělká  písčitá, vhodná pro rodiny s dětmi. Zajímavé je to, že se pláží může jít stovku metrů a moře je stále ještě po kolena! Právě proto je oblíbená mezi mladými. Nabízí možnost dobré zábavy… od piciginu v moři po plážový volejbal. V Meline jsou totiž i dvě volejbalová hřiště, a hřiště pro malou kopanou.
Soline mají léčivé bláto. Ačkoliv není nikde uvedeno, na co všechno toto bláto pomáhá, mnozí jsou spokojeni zkoušením na vlastní kůži a znovu se do Soline vracejí.

 
Peltastis

Jedná se o loď potopenou u Šila na Krku. Viditelnost často není nejlepší, ale relativně malá hloubka a zajímavý příběh z ní dělají vynikající místo.
V noci ze 7. na 8. ledna roku 1968 panoval hrozný nečas. Řecká nákladní loď PELTASTIS o výtlaku 1500 BRT, nakládala v přístavu Jurjevo u Senje dřevo. Kvůli nahlášenému nečasu a větru buri, který v této oblasti může dosáhnout rychlost i přes 150 km/hod, opustila v odpoledních hodinách 7. ledna přístav Jurjevo a vydala se do Rijeky hledajíc bezpečnější kotviště. Už se začínalo stmívat a začala sněhová vánice, když se loď se dvěma kotvami zakotvila na kotvišti Pazduhovo, asi 200 až 300 metara před Dramaljem. Vítr zesílil, kotvy zahrabaly… Ani plný výkon strojů ale nemohl vzdorovat nespoutané síle větru a vln. PELTASTIS se zádí přibližoval útesům na pobřeží mezi Krkem a zátokou Soline. Jestli byl osudný již první úder zádí o útesy a průnik vody do strojovny nebo průnik vody do útrob lodi skrz otvory nákladního prostoru, na kterých, jak se zdá, vítr rozmetal poklopy, již není důležité.

 

Lodní hodiny se zastavily ve 3 hodiny a 50 minut. PELTASTIS ležel na dně, v hloubce 20 až 33 metrů. Stěžeň lodi se nachází v hloubce pouhých 10 metrů a při dobrých podmínkách je viditelný i z hladiny. Příďové kotvy jsou zcela blízko pobřeží, ke kterému je obrácená příď, a jedna z nich byla vyzvednuta a nachází se ve městě Šilo. Loď vzpřímeně leží na písčitém dnu, které zvolna klesá k protějšímu, Crikvenickému pobřeží. Ze 12 členů posádky se zachránili čtyři, zatímco v následujících dnech byla nalezena těla sedmi námořníků. Poslední člen posádky, kapitán Teodoros Beleisis byl prohlášen pohřešovaným. Potápěči, kteří se v té době potápěli k vraku tvrdili, že viděli člověka, jak je skloněný nad navigačním stolem ve vzpřímené poloze. Ačkoliv zpočátku nikdo těmto vyprávěním nevěřil, bylo toto potvrzeno podvodním snímkem z měsíce června rakouského turisty Franze Mitznnega. Bylo potvrzeno, že tento člověk je kapitán Teodoros Beleisis. Předpokládá se, že nechtěl opustit potápějící se loď a tak nařídil posádce, aby ho přivázala k velitelskému můstku.